Chceme vytvářet prostory, kde budou lidé rádi trávit čas, říkají chýnovští architekti
O rozvoj veřejného prostoru Chýnova se už od května stará tým architektů z Prodelta studio. Odborní konzultanti v čele s Davidem Hladíkem, Martinem Horešovským a Vítem Hryzákem se snaží svými vizemi vnést do města svěží vítr. Se zkvalitněním Chýnova by jim měli pomoci i obyvatelé, kteří mohou jednotlivé podněty ke změně směřovat přímo na ně nebo vkládat do online interaktivní mapy.
Autor: Adam Helma
Co přesně v Chýnově děláte?
Hladík: Jsme odbornými konzultanty v oblasti architektury. To znamená, že vyhledáváme příležitosti pro rozvoj města, potlačujeme negativní vlivy, hledáme problémová místa a těm se i věnujeme. Dále také chceme zlepšovat komunikaci mezi občany a městským úřadem.
Aby si to mohli lidé představit, v čem tedy vaše práce spočívá?
Horešovský: Primárně řešíme podněty, které jsou zrovna na městě aktuální a které potřebují určitou odbornost. Poté řešíme právě i místa zájmu, které by chtěly změnit, zlepšit a kontrolujeme jednotlivé fáze projektů.
Proč je vaše práce pro město důležitá?
Horešovský: Jako architekti máme možná vetší cit zájmová místa vyhledávat, analyzovat a víme, jak je vyřešit. Snažíme se najít správnou cestu. Navíc protože nejsme místní Chýnováci, vidíme problémy spíše než lidé, kteří tam žijí a chodí kolem jednotlivých problémů denně a už je ani nevnímají.
Hladík: Důležitý je pro nás veřejný prostor. Když lidé vyjdou ze svých domů, pohybují se v prostředí, které je veřejné a o to se stará město. My jsme tu od toho, aby veřejný prostor, kde se lidé pohybují, byl co nejkvalitnější, co nejvíce pohodlný, a aby vybízel obyvatele k setkávání a cítili se tam dobře. Právě to chceme zlepšit.
Co přesně je s veřejným prostorem špatně, co je potřeba zlepšit?
Horešovský: Nemyslíme si, že je vyloženě něco špatně. Ale to, že vznikla pozice odborných konzultantů města, je podle nás zcela na místě. To, co tam dříve chybělo, byl právě někdo, kdo bude mít čas řešit tyto problémy, dávat podněty a nemít to jen jako vedlejší činnost.
Hladík: V Chýnově navíc chyběla i dlouhodobá koncepce. Když byly peníze, město se například rozhodlo realizovat nějaký projekt, ale dlouhodobá vize chyběla. Je potřeba postupovat sytémově, projekty si připravovat do šuplíku a v momentě, kdy jsou vypsané dotace nebo na to peníze jsou, už je vlastně jednoduché podle vize a koncepce projekty naplňovat. Teď se věnujeme tomu, abychom koncepci vytvořili a pak ji podle finančních prostředků naplňovali.
Jak by měl tedy podle vaší vize chýnovský veřejný prostor vypadat?
Hladík: Chtěli bychom vytvořit takový prostor, kde se mohou lidé stýkat a rádi trávit čas. Chceme, aby lidé měli prostory pro sdružování, které jsou kvalitně řešené, chceme odstranit vizuální smog (tzn. například grafické sjednocení reklamy a značení) a všechny prostory by měly být navíc, pokud možno, bezbariérové. Chceme také, aby mohli lidé vyjít ven za rekreací a měli pohodlný život ve městě. Byl bych rád, aby se občané nebáli komunikovat s městem, aby si to neříkali jen v hospodě u piva. Pokud se pak podnět dostane k městu, vedení nebude mít problém vzít podnět v potaz a řešit ho.
Říkáte, že chcete, aby se k veřejnému prostoru vyjádřili i občané, jak se tedy mohou zapojit?
Horešovský: Tím, že zadají jakýkoli podnět do online interaktivní mapy. Mohou tam přidat fotografie, vyjádřit se a tím nám pomoci nasbírat podněty ke změně. V příloze Občasníku bude i dotazník, kde nám lidé mohou podněty napsat a my je pak do mapy zařadíme. Kdykoli se na nás mohou samozřejmě obracet prostřednictvím emailu nebo telefonu. Každý pátek jsme také na městském úřadě.
Jednotlivé podněty pak chceme postupně měnit a realizovat. Je ale na vedení města, jaké věci upřednostní. V budoucnu chceme zapojovat občany i do větších projektů, aby se k nim mohli vyjádřit ještě před tím, než se něco bude dít.
Na kterých místech už jste začali projekty realizovat?
Hladík: Jsme v kontaktu s ředitelkou základní školy. Dlouhodobě totiž v Chýnově chybělo kvalitní místo pro družinu. V první fázi obnovujeme zázemí zahradních pozemků školy, aby tam družina a škola mohla trávit čas, je tam i zázemí pro učitelky. Vidíme také velký rekreační potenciál v oblasti Na Močítkách, kde připravujeme pěší propojení v ulici za školou s ulicí Hrnčířskou. Do budoucna to bude tvořit rekreační okruh propojený s lávkou pod viaduktem. Aktuálně se také pracuje na revitalizaci rybníka „Smradláku“ s přilehlým okolím.
A dlouhodobě už v hlavě máte nějakou větší změnu?
Horešovský: Velmi nám pomůže obchvat Chýnova, který zmírní nápor dopravy a nám to otevře spoustu nových možností. Například silnice se převede z krajské na městkou, bude se moct zúžit a nebude se tam jezdit tak rychle. Lidé budou mít lepší prostup skrz město.
Hladík: Máme v plánu také využít to, co zbylo z bývalého pivovaru a vytvořit zde komunitní centrum s víceúčelovou síní, která by mohla sloužit jako obřadní nebo například pro koncerty a výstavy. Uvažujeme i o přemístění knihovny do tohoto prostoru. Prověřujeme i možnost částečně zde obnovit místní výrobu piva. Je to dlouhodobý projekt, který bude v rámci etap. Spolupracujeme na něm například s univerzitou ČVUT.
Když se město nějaký podnět rozhodne realizovat, dostanete zakázku automaticky vy nebo na něj bude vypsané výběrové řízení?
Hladík: My městu sloužíme pouze jako konzultanti. Větší zakázky jsou tak vždy ve výběrovém řízení. V případě malých nenákladných podnětů je ale pro město jednoduší i levnější, když problém vyřešíme sami. V případě větších projektů pouze městu můžeme doporučit několik firem na základě rešerše jejich práce. Přitom se snažíme využívat lokální dodavatele služeb. Vedení města si pak vybere samo.
Zmínili jste, že vaší výhodou je, že nejste z Chýnova. Myslíte si, že právě proto si vás vedení města vybralo?
Horešovský: Tohle určitě může být jeden z důvodů. Dalším důvodem ale může být i to, že jsme relativně mladý tým, který může přinést něco nového.
Hladík: Myslím si, že jsme byli osloveni, abychom měli určitý nadhled. Veřejnému prostoru se navíc věnujeme už déle. Martin dlouhodobě, já v rámci projektů, na kterých jsem pracoval dříve. Tím jsme získali zkušenost. Když jsme pak prezentovali vedení města naši vizi, vnesli jsme tím nový pohled na veřejný prostor.
A proč jste se rozhodli zrovna pro Chýnov?
Hladík: Já jsem z Tábora. Historicky k Chýnovu mám blízko, část mojí rodiny pochází z vesnice kousek od něj. V dětství jsem tu trávil čas, znám tu i spoustu lidí. Historie města je bohatá a je tady neuvěřitelný génius loci a byla by škoda se o něj nestarat. Samozřejmě nestačí se o něj jen starat, ale i se zajímat, jak se bude rozvíjet dál. Přizpůsobit město současné době, trendům a udržitelnému rozvoji.
Mimo Chýnova vaše firma pracuje i na jiných projektech, na které věci se zaměřujete?
Horešovský: Zabýváme se od ropných projektů, jako jsou rekonstrukce bytů, návrhy a realizace rodinných domů až po větší projekty, jako jsou obytné soubory. Věnujeme se i konverzi industriálních areálů, momentálně například řešíme industriální areál ve Vrané nad Vltavou kousek od Prahy.
Odbornými konzultanty jste ale pouze v Chýnově?
Horešovský: Přesně tak, ani v současnosti nevyhledáváme jiné město. Odborné konzultace nás časově dost vytěžují a podobnou smlouvu s dalším městem bychom asi nezvládali dělat dostatečně kvalitně. Chýnov je pro nás jednoznačná priorita a v současnosti nemáme v plánu navazovat další spolupráci s jiným městem.
Kdy budou podle vás obyvatelé pociťovat ve městě změnu?
Hladík: Je to běh na dlouhou trať. V současné době jsou všechny projekty v přípravě, výsledky budou vidět až tak na podzim nebo na jaře. Projekty se nejdříve musí připravit, najít na ně peníze a nějak je realizovat. Momentálně sháníme i dotační možnosti pro navýšení městských bytů, ale tyto možnosti budou dostupné až na jaře.
Autor: Štěpánka Jirásková
Commenti